KAM NA VÝLET / Jeskyně a podzemí

Popis: Jihlavské podzemí.
Jihlavské podzemí.
Autor / zdroj: Město Jihlava

Jihlavské podzemí zaujímá plochu 50 tisíc metrů čtverečních. Jde o významnou památku města

JIHLAVA

Jihlavské podzemí (někdy nesprávně nazývané jako jihlavské katakomby) je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším na území České republiky. Jeho celková délka činí 25 kilometrů a zaujímá plochu 50 000 metrů čtverečních.

Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. Sklepní prostory, nacházející se 2 až 4 metry pod povrchem tvoří první podzemní podlaží, z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 až 6 metrů. Pod některými objekty je v hloubce 8 až14 metrů raženo i podlaží třetí.

První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak ve století šestnáctém. 

V 17.století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami. Podzemní chodby jsou široké 0,8 až 2,5 metru a vysoké 1,2 až 3,5 metru.

Středem podlahy byl v minulosti veden odtokový žlábek, který odváděl veškerou podzemní i prosakující povrchovou vodu, gravitačně mimo podzemní chodby, nebo se voda kumulovala v jímkách hloubených v podlahách níže položených podzemních chodeb. Zde se nahromaděná voda částečně vsakovala do podloží, nebo byla dále využívána.

Podzemní prostory byly odvětrávány ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Na mnoha místech lze podzemními chodbami dojít k podzemním studnám.

Kromě hlavních průchozích chodeb byly v podzemí štoly široké 0,6 až 0,7 metru a vysoké 1,0 až 1,7 metru, které tvořily středověkou městskou kanalizaci. Na mnoha místech plní kanalizační štoly funkci dodnes – jsou samozřejmě zpevněny a napojeny na kanalizaci novou. 

Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest
O příčinách vzniku jihlavského podzemí kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů. Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla. Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci. 

V roce 2013 začaly fungovat expozice věnované středověkému dolování
Od roku 2013 jsou pro návštěvníky připraveny nové expozice věnované středověkému dolování. Jsou to mini skanzeny- hornická krajina a havířská vesnička- a jedná se o průřez důlním dílem. Dále pak mohou návštěvníci shlédnout ukázky zpracování rudy, archeologické keramické ukázky nebo ukázky z oboru mincovnictví.

Zajímavá je také expozice, která pojednává o jihlavském horním právu. 

Ve spolupráci s Muzeem Vysočiny byly nainstalovány keramické nálezy z Jihlavy 14. století a také horniny a minerály, které se nacházejí na Vysočině. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu jihlavskepodzemi.cz.

Autor / zdroj: -red-

DALŠÍ ČLÁNKY

Čtyřiadvacátá dokumentární Ji.hlava začíná za čtyři dny – a bude on-line

Půjde o zcela plnohodnotný ročník, který nabídne více než 270 filmů, debaty s režiséry, diskuse Inspiračního fóra i program pro děti. Festival otevře

V nemocnicích Kraje Vysočina přibývá hospitalizovaných COVID pozitivních pacientů

K dnešnímu dni bylo ve všech pěti krajských nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina hospitalizováno 156 osob s různě vážným průběhem COVID-19. U pacie

Jak se daří vodním měkkýšům na Vysočině

Posledních několik let probíhá relativně intenzivní průzkum vodních měkkýšů v Kraji Vysočina zaměřený především na vodní toky.

DNES SE STALO

HISTORIE23. října 1526

český sněm zvolil jednomyslně Ferdinanda I. Habsburského králem, čímž započala takřka 400letá habsburská vláda nad českými zeměmi.

HISTORIE23. října 1601

byl v Praze otráven rtutí Tycho Brahe, význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

KULTURA23. října 1958

belgický kreslíř Peyo představil komiksové postavičky – Šmouly. V Československu poprvé seriál Šmoulové vysílala Československá televize v letech 1988–1993 v pořadu Magion a ve Studiu Kamarád.

POZVÁNKA OBRAZEM